Šimon Jandák v Superlize!

Florbalová cesta Šimona Jandáka je důkazem, že poctivá práce a vytrvalost se vyplácí. Od prvních kroků v karvinské přípravce se propracoval až do Superligy, kde si navíc připsal i svůj premiérový gól. Přečtěte si příběh našeho odchovance.

Příběh odchovance Šimona Jandáka

Florbalová cesta Šimona Jandáka se začala psát už v roce 2013, kdy jako malý kluk nastoupil do nově vzniklé přípravky 1. FBC Karviná. Jeho první sezona 2013/2014 byla zároveň prvním kontaktem s florbalkou, který odstartoval dlouhou a zajímavou cestu. Od samého začátku pracoval pod trenérem Romanem Pieczonkou a postupně se vypracoval v jednoho z nejvýraznějších hráčů své generace. Šimon je odchovancem našeho klubu a na jeho vývoji je krásně vidět, kam až může vést poctivá práce.

Šimon odjakživa nastupoval na postu obránce, kde vyniká hned několika důležitými atributy. Má výborný přehled ve hře, klidnou a přesnou rozehrávku, dokáže podpořit útok střelbou a k tomu přidává velmi dobrý pohyb. Ať už hrál v jakémkoliv týmu, vždy patřil mezi nejšikovnější hráče a svými výkony si postupně říkal o pozornost florbalové veřejnosti. Jeho sportovní potenciál byl zkrátka nepřehlédnutelný.

V roce 2017 přišel první velký krok – Šimon zamířil na hostování do 1. SFK Havířov. Tam nakonec po čtyřech letech přestoupil natrvalo a strávil zde několik sezon plných zkušeností i sportovních úspěchů. V roce 2025 došlo ke sloučení SFK Havířov a Torpeda Havířov a Šimon se i v novém prostředí rychle zařadil mezi opory týmu. Vrcholem této etapy byla senzační jízda juniorů v CE lize, zakončená postupem do finále. I když z toho nakonec bylo „jen“ stříbro, šlo o obrovský úspěch, na který se jen tak nezapomíná.

Právě tyto výkony otevřely Šimonovi dveře do další kapitoly. V létě přišla nabídka z Vítkovic a Šimon poprvé v kariéře okusil prestiž Superligy. Do Vítkovic přestoupil, přičemž na střídavé starty nadále nastupuje také za Torpedo Havířov. Zajímavostí je, že se zde znovu potkal s trenérem Filipem Kubíčkem, pod kterým působil už v SFK i Torpedu a který jej velmi dobře zná.

Dne 20. 11. 2025 přišel moment, na který se nezapomíná – Šimon si připsal svůj první gól v Superlize. A aby toho nebylo málo, povedlo se mu to rovnou v derby proti ČPP Ostrava. Odměna za roky práce, trpělivosti a odhodlání byla na světě.

Vedle florbalu Šimon zvládá i školní povinnosti. Je mu 19 let, studuje Gymnázium Karviná, je ve čtvrtém ročníku a pomalu se chystá na maturitu. I ve škole má za sebou velký sportovní úspěch – v květnu loňského roku se se spolužáky probojoval až do celorepublikového finále středních škol ve florbale, které nakonec dokázali vyhrát.

Šimon zůstává skromný, pracovitý a neustále odhodlaný se zlepšovat a bojovat o své místo. Jeho příběh je krásnou ukázkou toho, že i z karvinské přípravky může vést cesta až na superligová hřiště – a my jsme rádi, že u toho mohl udělat své první kroky právě v barvách 1. FBC Karviná.

Připravili jsme si se Šimonem i krátký rozhovor:
1. Pamatuješ si ještě na své začátky v Karviné?

Abych řekl pravdu, na úplné detaily svých začátků v Karviné už si dnes nevzpomenu. Co mi ale zůstalo v paměti, je skvělá parta kluků, se kterými jsem tehdy začínal. Byli to převážně kamarádi ze školy a florbal jsme brali hodně uvolněně, bez zbytečného tlaku na výsledky. Důležité pro nás bylo, že nás hra bavila a že jsme si každý trénink i zápas užívali. Panovala tam dobrá atmosféra a týmový duch, který nás táhl dopředu. I díky tomu se nám poměrně dařilo a dokázali jsme často vyhrávat, přestože jsme florbal v té době brali spíš jako koníček než jako něco vyloženě soutěžního.

2. Jaké pro tebe bylo působení v SFK a poté Torpedu Havířov?

Právě v SFK pro mě začal takový ten „velký“ florbal. Přestoupil jsem tam už v kategorii mladších žáků a od začátku jsem se snažil hrát co nejvíce zápasů. Často jsem nastupoval ve vyšších kategoriích se staršími kluky, což mě posouvalo asi nejvíc a dalo mi to hodně cenných zkušeností.
Zlomový moment přišel ve starších žácích, kdy nás začal trénovat Filip Kubíček. Prošel s námi celou cestu až do juniorky a měl obrovský podíl na tom, kam jsme se jako tým i jednotlivci dostali. Důležité bylo, že jsme po celou dobu hráli víceméně ve stejném složení, což vytvořilo skvělou partu a silný týmový duch.
V SFK jsme dosáhli řady úspěchů, a to nejen v ligových soutěžích, ale také na letních turnajích, jako jsou například Prague Games, Brno Open Game a další. Vše pak vyústilo ve fúzi klubů 1. SFK Havířov a Torpedo Havířov. V sezoně 2024/2025 jsme pak zažili fantastický juniorský ročník, kdy jsme skončili druzí v celostátní lize. I když jsme ve finále podlehli Tatranu Střešovice, byl to skvělý výsledek a hlavně potvrzení, že dlouhodobá práce se opravdu vyplatila.

3. Jaký byl pro tebe přechod do Superligy? Jaký je rozdíl oproti juniorské lize?

Přechod do Superligy byl pro mě opravdu obrovský krok – něco, co jsem si ani nedokázal úplně představit. V mužské kategorii jsem měl dosud zkušenosti jen z nižších lig, takže rozdíl mezi první ligou a Superligou je opravdu enormní. Největší výzvou pro mě byla rychlost hry a její tvrdost.
Když to srovnám s juniorským florbalem, rozdíl je opravdu obrovský. Juniorská CE liga byla florbalovější než první liga mužů, ale Superliga posouvá vše na úplně jinou úroveň – všechno je rychlejší, náročnější a chyby se hned trestají.
Musím ale přiznat, že mě kluci v šatně přijali fantasticky a opravdu mi pomáhají zapadnout do kádru Vítkovic. Pro mě je být součástí superligového týmu splněný sen. Kdyby mi to někdo řekl před pár lety, těžko bych tomu věřil.

4. Svůj premiérový gól v superlize jsi dal v derby proti ČPP. Jaké to byly pocity?

Bylo to naprosto neuvěřitelné. K tomu všemu šlo o můj první televizní zápas, takže emoce byly opravdu silné. Hned o přestávce si mě vybrali na rozhovor, a přiznávám, že jsem byl dost nervózní, ale zároveň nadšený. Je to určitě moment, na který nikdy nezapomenu – premiérový gól v Superlize, v derby, a navíc při první televizi, to všechno dohromady bylo prostě nezapomenutelné.

5. Dal ti florbal i něco jiného kromě sportovních zážitků a úspěchů?

Florbal mi dal mnohem víc než jen sportovní zážitky a úspěchy. Především mi pomohl poznat spoustu skvělých kamarádů, kteří mi zůstávají i mimo hřiště. Zároveň mě naučil disciplíně a správnému přístupu k tréninku i životu. Díky florbalu jsem si uvědomil důležitost pohybu a zdravého životního stylu, a že to nemusí být vždy na vrcholové úrovni – hlavní je vytrvalost, radost z toho, co děláte, a nastavení hodnot, kterými se člověk chce řídit i mimo sport.

6. Co bys vzkázal mladým florbalistům do Karviné, kteří sní o podobné cestě jako ty?

Mladým florbalistům v Karviné bych chtěl vzkázat, aby si hlavně hru užívali. Florbal má být radost a zábava, právě ta vás bude posouvat dál. Zároveň je důležité do každého tréninku a zápasu dávat maximum, protože jen tak se budete zlepšovat. Výsledky přijdou postupně, až po tvrdé práci a v mládežnických kategoriích by rozhodně neměly být na prvním místě. Hlavní je hrát s nadšením, učit se spolupracovat jako tým a budovat si hodnoty a návyky, které vás budou provázet nejen sportem, ale i životem.